1. Otazníky kolem původu – Všechny citrusy pravděpodobně pocházejí z oblasti na severovýchodě Indie, Myanmaru a Číny. Ve 4. století před naším letopočtem natolik uchvátily Alexandra Velikého, že si semínka z Persie přivezl do Řecka. 

2. Plavba s Kolumbem – Při své druhé plavbě do Nového světa si pomeranče a semínka přibalil také Kryštof Kolumbus a v roce 1493 je dovezl na Haiti. 

3. Zázrak kosmetiky – Citrusy umí pomoci odstranit akné a ucpané póry, bělit zuby, posílit nehty nebo dokonce hojit popraskané rty a drobné rány. 

4. Bojují proti stárnutí – Díky vysokému obsahu antioxidantů přispívají ke zpomalení buněčného stárnutí. 

5. Ochrání je ledovka – Je jasné, že teplomilné citrusy se špatně vyrovnávají se mrazivým počasím. Jeden z trochu překvapivých způsobů, jak je ochraňují američtí farmáři, je polévání vodou. Vrstva zmrzlého ledu paradoxně funguje jako spolehlivá izolace. Pomerančové sady se tak na sklonku podzimu mění v půvabné zamrzlé království. 

6. Nejdou spočítat – Druhů citrusů jsou desítky a celkový počet není jasný. Existuje mnoho hybridních druhů a dokonce některé dnes planě rostoucí druhy již vznikly křížením.

7. Buddhova ruka – Pod tímto názvem se skrývá bezesporu nejpodivnější z citrusů. Vypadá jako malá citronová chobotnice – od stopky se rozbíhá do spleti mnoha drobných prstů nebo chapadel. Krásně voní a dost překvapivě je i chutný. 

Vypěstujte si je doma

V našich povětrnostních podmínkách se většinou pěstitelé citrusů bez skleníků neobejdou. Existuje jeden jediný exemplář, který zvládne českou zimu na vlastní kůži, tedy spíš kůru. Citronečník trojlistý je nejotužilejší ze všech citrusů. Jeho plody jsou sice nejedlé, ale zato velmi půvabné. Na stromech drží i po opadání listů a na holé zahradě působí jako malé zjevení. 

Celoroční pěstování v bytě citrusům většinou nesvědčí. Nejčastěji se pěstuje kumkvat. Drobné oválné plody kumkvatu se jedí i se slupkou a můžete je potkat i v prodejnách. Pro domácí pěstování se hodí i pár druhů mandarinek a pomerančů.