Mazanec
Velikonoční mazance znali už ve středověku, našel se dokonce recept v naší nejstarší dochované sbírce z 15. století! Ty tradiční měli tvar bochníku a nahoře byly naříznuty křížem, což symbolizovalo ukřižování, a světily se v kostele. Hospodyně do těsta někdy přidaly tvaroh, po kterém bylo těsto křehčí a chutnější.
Upečte si podle tradice na Bílou sobotu a vylepšete ho meruňkovým Extra Jamem se sníženým obsahem cukru.
http://www.receptyschuti.cz/recept/zapletany-mazanec/2098
Nádivka neboli hlavička
Na Zelený čtvrtek se doporučovalo jíst hodně zelených potravin, aby byl člověk celý rok zdravý. Takže na jídelníčku bylo to, co už na jaře stačilo vyrůst. Špenát, zelí, mladé lístky kopřivy jako základ, pak hlávkový salát, ředkvičky, karotka, popenec, libeček, petrželka, pažitka, lebeda či žebříček. A právě kopřivy a bylinky se používali do velikonoční nádivky, tzv. hlavičky. Používalo se uzené a telecí maso a někdy se jedla přes celé svátky. Speciální hlavička se připravovala na Horácku v Kamenici nad Lipou, základem nebylo pečivo, jak jsme zvyklí dnes, ale krupičná kaše. Každá oblast si ji pojmenovala jinak. V Praze to je klasická nádivka, do které se dávaly klidně i tři druhy masa, na Českobrodsku velikonoční svítek, který měl pro změnu i bezmasou verzi, u Uherského Brodu nadívanina, na Zelečsku zase sekanice s vekou.
Jakmile uvidíte první lístky kopřiv, můžete se dát do přípravy výborné nádivky s Moravským uzeným Hamé.
http://www.receptyschuti.cz/recept/velikonocni-nadivka-s-mladymi-koprivami/1842
http://www.receptyschuti.cz/recept/velikonocni-nadivka/2204
Jídla z vajec
Velikonoční kuchyně si žádá hlavně vejce. Osmažit na slanině, přidat spařené mladé kopřivy, pažitku a mladou cibulovou nať a máte moderní snídani, kterou znají už odedávna. Vykoledovaná čerstvá vajíčka se smažila samozřejmě i na másle, aby toho ale bylo víc, přidávala se krupice a mléko. Na Brněnsku měl pokrm název mazanec, na moravském Slovácku škvařinka, v Čechách škvar a na Valašsku, kde ji vylepšovali vařeným uzeným a slaninou, škvařenice.
Polévky
Zahřejí i zasytí, polévky na jaře na velikonočním stole nesmí chybět. Populární byla zelňačka, zapražené polévky a na Popeleční středu se vařívala kyselica, o které se říkávalo, že je to voda s vodou. Měla mnoho podob, někde se syrovátka ochucená kmínem a cibulí zahušťovala kysanou smetanou s vejci, někde přidávali mletý zázvor. Další verze je zase z vody, octa, sušených hub a švestek, zahuštěná mlékem s rozkvedlanou moukou. Do jarních polévek se samozřejmě využívaly čerstvé bylinky a vše zelené, co bylo po ruce. Opiška z Krkonoš byla s česnekem, kopřivovými lístky a libečkem, brčálka z Rokycan zase šťovík a fialkové listy. Fantazii se meze nekladly, nechyběla ani sedmikrásková nebo komisařka z chleba, kopřiv, špenátu a libečku.
Také jste dostali chuť na „zelenou“? Tak vyzkoušejte jarní polévku s hráškem Znojmia!
http://www.receptyschuti.cz/recept/jarni-hraskova-polevka/2203
Kdo má raději lehčí, určitě zachutná česnečka s parmazánem.
http://www.receptyschuti.cz/recepty?s_search=česnečka
A co se vlastně kdy jedlo?
Na Velký pátek muselo vystačit za celý den jen jedno jídlo, většinou hustá polévka s brambory.
O Bílé sobotě byla hlavním chodem nádivka a tradičně se podával i mazanec. Později se přidal i velikonoční věnec, perníčky a další sladké pečivo.
Boží hod velikonoční byl opravdový svátek i co se jídla týče. Vývar, pečený králík či drůbež, později i kůzle, ti zámožnější měli beránka, ti chudší zase jeho náhradu z těsta. Dále uzené maso, šunka, koláče, buchty.
Velikonoční pondělí byl den vařených vajec na všechny způsoby. V salátech, omáčce, v masové sekané nebo plněná.
Je-libo lehký vajíčkový salát s křehkými ředkvičkami a lahodnou kukuřicí Znojmia? Připravený je za pár minut.