Začátek masopustu je vždycky pevně stanovený na 6. ledna. Jeho délka a konec jsou ale pohyblivé, protože se odvíjí od termínu Velikonoc. Masopust končí vždy v úterý a po něm následuje Popeleční středa. Letos připadá na 10. února. 

Jídelní pranostiky

Během masopustu se dodržovala řada tradic a rituálů, které měly přivodit hojnost v nadcházející sezoně a podle kterých se usuzovalo, jaká bude úroda. Ve stanovených dnech se například připravovaly pokrmy z různých druhů obilí. Hospodář zapíchl do bochníku chleba husí brk a podle toho, jak přežil pečení, se odhadovalo, zda se hospodáři dobře povede. 

Zajímavým zvykem, později zaniklým, bylo vaření těstovin na Hromnice, při kterém děti zpívaly a tancovaly. Smažily se masopustní koblížky a hlavně býval konec masopustu ve znamení zabijaček a vepřového, jež symbolizovalo bohatství. 

Svátky vepřového

Nejbujnější oslavy připadaly vždy na poslední tři dny masopustu od neděle do úterý. Přípravou byl poslední čtvrtek před nedělí, kterému se říkalo „tučný“. K obědu musela být vepřová pečeně s knedlíkem a zelím a každý si měl dopřát tolik piva a mastného jídla, co snesl, aby měl v nadcházejícím roce dost síly.

Masopustní neděle i pondělí byly ve znamení tance. Muzikanti vyhrávali do časných ranních hodin a pivo teklo proudem. Nejen tanci, ale i pohybu jako takovému se přikládal až magický účinek. Takže se při tanci doporučovalo hodně vyskakovat. Oblíbené byly i další zimní aktivity jako sáňkování a klouzání na ledu. 

Medvěd, cikán a další maškary

Tolik očekávaný průvod maškar přišel v úterý, poslední den masopustu. Tradiční postavou býval medvěd, tedy chasník oblečený v kožešině nebo s maskou ze slámy či hrachoviny. Povinností medvěda bylo tančit s hospodyní a dcerami, aby se zajistila hojnost a plodnost. Další ústřední maškarou byl šašek ve špičaté čepici a oděvu ozdobeným papírovými pentlemi. V ruce nesl bič na odhánění nemaskovaných. Muži se často rádi převlékali za ženy, případně rovnou za nevěsty a družičky. Oblíbené byly masky cikánů, žebráků nebo četníků.

Pochování basy

Masopustní zábava končila v úterý přesně o půlnoci. Věřilo se, že kdyby se tancovalo přes půlnoc, zjevil by se v tanečním sále ďábel jako cizinec v zeleném kabátě. Před půlnocí stihli hudebníci ještě symbolicky „pochovat basu“ ‒ na nosítkách ji vynesli ven na znamení, že se na ni následujících 40 dní půstu nebude hrát. A když ponocný ohlásil půlnoc, rozcházeli se všichni rovnou domů.

Foto: www.gettyimages.com