Jak to začalo
Trampské hnutí se u nás začalo rozvíjet už před druhou světovou válkou. První osada vznikla kolem roku 1918 na Vltavě v místě zvaném Svatojánské proudy. Dnes je tento malebný úsek řeky nenávratně zatopený hladinou přehradní nádrže. Skupinka pražských skautů dala osadě název Roaring Camp (Tábor řvavých) podle povídky Breta Harta z doby kalifornské zlaté horečky. Později byla osada ustanovena oficiálně a přejmenována na Ztracenou naději.
První trampové se rekrutovali z chudších sociálních vrstev a nezaměstnaných, kterým tento způsob života vyhovoval. Později, když se hnutí zpopularizovalo, se přidali i lidé ze středních a vyšších vrstev.
Hlavně bez organizace
Zásadním rysem trampského hnutí byly a jsou neorganizovanost a volnost. Dodnes neexistují trampské organizace, ale jen trampské hnutí a osady.
Stejně jako má tramping oblíbené písně, které postupem doby zlidověly (jmenujme například Niagara, Rosa na kolejích nebo Bedna od whisky), existují i snadná a rychlá jídla, která si s touláním venku neodmyslitelně spojujeme.
Co rádi jíme na cestách
Trenčanský párek s fazolí – pořádná dávky bílkovin z masa i luštěnin, na kterou přísahají generace turistů a trampů.
Lančmít – najdete také pod názvem luncheon meat. Původně se toto kořeněné maso v konzervě, připomínající tužší paštiku nebo prejt, vyrábělo pro anglickou armádu.
Májka – právě letos slaví nejznámější česká paštika padesáté narozeniny.