Pro anglosaský svět je zosobněním Velikonoc zajíček. Je to zvyk ryze pohanského původu, který odkazuje k oslavám bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména vznikl anglický název Velikonoc - Easter. Podle legendy Eostre zachánila přes jistou smrtí malého ptáčka, který měl namále v prudké vánici. Proměnila ho právě v zajíce a ten pak z vděčnosti každé jaro přinášel vajíčka.
Zajíček se na Velikonoce může těšit vcelku bez obav, že by ho někdo chtěl sníst. To český beránek je na tom výrazně hůř, protože i u nás začíná se mladé jarní jehněčí těší rostoucí oblibě. Máme ho rádi třeba na bylinkách nebo s omáčkou z jarní řeřichy.
Nejbizarnější velikonoční pochoutkou je asi peruánské pečené morče, které na Velikonoce nesmí chybět v žádné rodině. Zato australské palačinkové úterý, které předchází velikonočnímu půstu, by u nás uvítaly nejenom děti.
Velikonoční kraslice se malují po celém světě. Nemusí být jenom slepičí, oblíbená jsou husí, kachní, křepelčí a dokonce i pštrosí vejce. V Řecku se barví pouze červenou barvou, která symbolizuje krev a ukřižování Ježíše Krista. Chorvaté si vajíčkem přiťukávají a v Rusku se při předávání vajíček třikrát obřadně políbí.
Jako každý svátek se ani Velikonoce neobejdou bez upečeného koláče.
- V Itálii se peče colomba - holubice. Základ je z kynutého těsta jako u českého mazance, ale je vytvarovaná do podoby ptáčka.
- Na Ukrajině se připravuje pascha - vysoký dort z vyšlehaného tvarohu a zdobí se mandlemi a sušeným ovocem do tvaru kříže.
- V Polsku na Velikonoce nesmí chybět mazurek krolewski, marmeládový mřížkový koláč z křehkého těsta.
- Pro Španělsko je typická Tarta de Santiago, nízký koláč s krémem z ušlehaných vajec. Po staletí má na svém povrchu kříž ve tvaru meče, symbolu rytířského řádu svatého Jakuba z Compostely.