V dnešní době slaví Velikonoce zhruba 8 z deseti českých domácností a to většinou tak, že barví vajíčka a pořídí si pečeného beránka. Velikonoční nádivka se připravuje jenom v polovině domácností a zhruba čtvrtina Čechů plánuje navštívit velikonoční mši. Raději na Velikonoce pohlížíme jako na posla jara, který už konečně přivede k rozumu počasí a po zimě přijdou zase slunečné a teplé dny.

Škaredé, zelené a popletené


Pojďme si připomenout některé zapomenuté velikonoční tradice. Nemálo se jich točí kolem jídla. 

Poslední středě před Velikonoci se říká Škaredá. Je to na připomínku dne, kdy Jidáš zaprodal Ježíše. Jídlo mělo vypadat nepovedeně a ošklivě, takže se jedly halabala natrhané bramborové placky, někdy také vařený hrách nebo čočka.  

Připravovaly se také tzv. Jidáše, spletence z kynutého koblihového těsta. Měly připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš po své zradě. Smažily se v rozpáleném oleji, hotové potíraly rozpuštěným máslem s trochou rumu a pak obalovaly v cukru. 

Po škaredé středě následoval Zelený čtvrtek. Jídlo muselo být symbolicky zelené, servírovaly se ale takové dobroty jako špenátová polévka, krémy z jarních bylinek nebo i mladých výhonků kopřiv. 

Podle zelených pochutin ale čtvrtek svůj název nezískal. Jedná se o zkomolení německého názvu Greindonnerstag, což znamenalo plačtivý čtvrtek.

Velké páteční poklady

Poslední pátek před Velikonocemi má být nejtišší den v roce, protože je plně zasvěcen modlitbám. Veškeré domácí práce jsou zapovězeny a drží se půst. 
Podle lidové tradice patří tento den nadpřirozeným silám, dobrým i zlým. Proto se říká, že se na Velký pátek otevírají poklady. Co se ztratilo, na Velký pátek se určitě najde a k tomu ještě mnohem více. Poklad ale mohl mít i podobu duchovní, něco pro potěchu mysli. 

Tmu a ticho Velkého pátku ukončila Bílá sobota. V kostelech rozžehli svíce, hospodyně rozdělaly oheň v kamnech a zadělaly na mazance. Stavení bylo potřeba pořádně vymést, nejlépe novým koštětem. Sobotou končil třídenní svatý půst a v neděli už si všichni mohli užívat masité hody a taneční zábavy. Na nedělní Boží hod velikonoční se nikdo nezapomenul vypravit do kostela, kde se světilo jídlo - upečený beránek, mazanec, chléb, vejce i víno.

Koledování s pomlázkou

Asi to hlavní, co si ve spojitosti s Velikonocemi vybavíme, se odehrává na Velikonoční pondělí. Malí kluci i dospělí muži vyráží s pomlázkami vyšlehat ženy a dívky a dostávají za to malovaná vajíčka. V poslední době sáhnou koledníci raději po čokoládových kraslicích. Také holky si v některých krajích mrskačku nechtějí nechat líbit a častují koledníky studenou sprchou.